Your address will show here +12 34 56 78

Už jste někdy přemýšleli nad tím, proč vás některý lektor zaujme a jiný ne? Nebo, že by vás lektorská práce zajímala a nevíte, co vše za tím stojí? Co vše je potřeba umět a dělat, abyste sklízeli úspěch? Pokusila jsem se dát dohromady deset bodů, které pokládám za základní pilíře této profese. Pořadí nevnímám za důležité, neboť se mnohdy jedná o body vzájemně se překrývající. Jdeme na to:

keep reading
0

S Dagmar jsme se seznámily spíše náhodou, ale velmi mě zaujala šíře jejího záběru, čemu všemu se věnuje, jak přemýšlí o světě a její otevřenost k lidem kolem ní. Požádala jsem ji proto, zda bychom spolu mohly udělat rozhovor na téma, které je jí nyní blízké. Vybíraly jsme asi ze tří možností a nebylo to snadné. Spolupráce a soutěživost mezi ženami jsme nakonec zvolily proto, že je to téma pro ženy aktuální a pro muže zase takové to pootevřené okénko do ženského světa. Pokud čekáte vyprávění o tom, jak spolu ženy bojují, budete nejspíš překvapeni…

keep reading
0

V našem dnešním rozhovoru si povídáme s Honzou Složilem, s nímž jsme společně procestovali ČR v rámci seminářů k Modernímu vzdělávání EPALE. Díky tomu jsme se nejen dobře poznali, ale také jsme si vzájemně důkladně naposlouchali své příspěvky a řekli jsme si, že bychom měli začít spolupracovat.

Honza je kouzelník v hledání jednoduchých cest a elegantních řešení ve složitém světě technologií, proto jsme zvolili aktuální téma e-learningu a jeho pohledu na zavádění e-vzdělávání ve firmách.

keep reading
0

U nás v HERo týmu potkáte lidi, s kterými jsme v denním kontaktu, ale patří sem i fanoušci, kamarádi a občasní pomocníci, s kterými se moc rádi vidíme, ale kteří jsou vytíženi více někde jinde než u nás. Podobně je to s Evou Skřebskou, která s námi občas vyrazí na akci, ale poslání našla teď v práci pro organizaci Člověk v tísni. Stále působí v oblasti personalistiky a vzdělávání, a tak jsem ji poprosila, aby s námi zasdílela své dojmy z cesty na školení zpětné vazby pro africký tým. Zaposlouchejte se do zvuků horkem rozpálené divočiny a až půjdete příště na školení, vzpomeňte si na vyprávění ze Zambie.

keep reading
0

Ráda bych se s vámi podělila o úplně čerstvé dojmy z ukončeného výcviku. Teď v květnu jsem ukončila dvouletý sebezkušenostní výcvik Terapie zážitkem. Není zvláštní, že si tohoto „papíru“ vážím víc, než svých vysokoškolských diplomů? Jsem opravdu šťastná za možnost takového způsobu vzdělávání. Smutné na tom je, že studium vysokých škol má do praxe podobného typu mnohdy velmi daleko.

keep reading
0

Jednou za čas je dobré na chvíli se zastavit a srovnat si myšlenky, říct si, jestli jsem spokojený s tím, kam se můj život ubírá a jak ho žiju. Někdy je ale sakra těžké nejen najít tu chvilku času a být sám se sebou, ale i vést ten rozhovor. Proto jsme se rozhodli, že zasdílíme takový malý nástroj, který vás tímto zahloubáním může provést.

keep reading
0

S Radkem jsme se seznámili na jedné rozvojové akci. Slovo dalo slovo a za pár týdnů jsme s ním absolvovali workshop s koučovacími kartami. Radek je bezpochyby osobnost, ale i práce s kartami je zajímavá a inspirativní, a proto jsme ho požádali o rozhovor, abyste se s touto metodou, která kombinuje fototerapii, koučování a poznatky neurověd, seznámili i vy.

keep reading
0

Někdy během diskuzí nad novými možnostmi vedení týmů a fungování firem přicházíme na to, že mnoho konceptů je a bylo známo už třeba před 50 lety. Jsou popsány v knihách, ale většinově se neprosadily. Když jsme si povídali s paní Janou Maussen o jejím cestování po Španělsku, přišla řeč na zaměstnaneckou participaci, jedinečný koncept podnikání a řízení podniku, který Baskové rozvinuli k dokonalosti a který funguje i v jiných regionech ve světě. Potřebuje sice specifické podmínky a dobrou přípravu, přesto je to systém, který by měl být inspirací zdravému podnikání i samoorganizujícím se společnostem. Nechte se spolu s námi provést tímto konceptem sociálního podnikání, které má velmi blízko k dnešním pokusům o změny v managementu, ale s tím rozdílem, že funguje už několik desítek let a generuje miliony.

keep reading
0

Další článek ze série – Jak to chodí u nás v Mise HERo.

Již před časem jsem psala, že se vzájemně učíme holakratickému způsobu fungování firmy. Nemáme tedy jednoho šéfa, ve vedení se střídáme v podobě duchovního lídra měsíce. Každý lídr má pak možnost při poradách posunout fungování naší organizace dál. Nejde nám tady o nějaké vytahování nebo směrování ostatních, že tak, jak to děláme my, je správně. Chceme ale ukázat cestu, možnosti, problémy a řešení, protože to jsou cenné zkušenosti a třeba to právě někdo z vás také řeší a další pohled mu může přijít vhod.

keep reading
0

Tomáš Havrda se jako organizátor networkingů pohybuje v prostředí plném sdílení nových nápadů a toho, co firmy aktuálně řeší nebo potřebují. Když jsme vybírali téma pro náš rozhovor, navrhl Vnášení lidskosti do firemních prostředí. Zaujalo mě slovo lidskost v kontextu firem a požádala jsem ho, aby myšlenku rozvedl. Doufám, že i pro vás v následujícím povídání bude něco užitečného nebo zajímavého.

keep reading
0

Je obvyklé, že lidé, kteří spolu pracují v jedné firmě, se potkávají každý den. Mají své místo, své zvyky, svůj režim. Když děláme věci každý den stejně, mnohem rychleji padáme do určitých stereotypů. Abychom však něco mohli změnit, přicházet s nápady a získat nový pohled na věc, je potřeba vnést do stereotypu různé impulsy. I drobná změna může být zajímavá a obohatit váš den.

keep reading
0

Musím se vám přiznat, že jsem od dětství měla problém s autoritami a různými omezeními obecně. Dost možná to má co do činění s mou vodnářskou povahou. I kdyby to tak však bylo, tak co s tím? Jak s tím fungovat v životě? Když víte, že zdaleka ne každý dospělý je pro vás dostatečná autorita na to, abyste ho uposlechl.

Ano, někdy člověk prostě musí sklopit uši a na nějaký čas je schopný snést i to, co se mu nelíbí. Ale co pak?

keep reading
0

Už jsem několik dní zpět. Zpět v zemi, kde se mluví mým rodným jazykem, kde je v únoru kolem nuly a momentálně dost sněhu. Můžu vám říct, že to přistání do reality med zrovna moc nebyl. Nejen, že se člověk vyrovnává s časovým posunem 10 hodin, s teplotním rozdílem skoro 30 stupňů, s tím, že mu již nestačí šaty a žabky k tomu, aby vyšel ven… Ale jde hlavně o změnu, kterou vnímám kolem sebe.

keep reading
0

V dnešním povídání s odborníkem se dozvíte nejen něco o naší nové kolegyni Ivče, ale především o jedné z metod koučinku, která v ČR není moc známá, a jistě si zaslouží vaši pozornost. Ivona je opravdu tvůrčí duch a svého vyprávění se krásně zhostila sama, aniž by potřebovala povzbuzovat otázkami. Předávám vás tedy do jejích rukou a věřím, že si čtení užijete.

keep reading
0

Jistě vás už někdy napadlo sepsat si předsevzetí. Ale co dál? Chvíle nadšení pustit se do cvičení či zdravé stravy, ale pak po pár týdnech či měsících nadšení mnohdy rychle upadá. Když přemýšlím, proč se to děje, říkám si, že možná chybí dlouhodobá motivace neboli nějaký konkrétní cíl.

keep reading
0

Když se řekne Vánoce, mnohé zřejmě napadne asociace jako je zima, sníh, vánoční stromek, ozdoby, svíčky, cukroví, dárky, jídlo, svařák… Někomu možná myšlenky zabrousí na témata, jako jsou rodina, příbuzní, návštěvy. A někdo se na tyto svátky dívá z pohledu stresu, spěchu, nutnosti dokončení všeho možného před koncem roku.

keep reading
0

Po šesti letech beru opět do ruky knihu Umělcova cesta od Julie Cameronové. Tenkrát to bylo období, kdy se mi v několika životních oblastech nedařilo. Vzpomínám si, jak mě tato kniha motivovala v tom nejlepším slova smyslu. Dnes je situace jiná a mně se (naštěstí) daří. I přesto stojí za to se do čtení pustit znovu. Na začátku bych ale asi hlavně měla vyjasnit, že tato publikace není jen pro ty, kteří se uměním zabývají profesně či amatérsky. Kniha je určena všem. Když tvrdím všem, tak myslím opravdu každého od manažerů až po ženy na mateřské dovolené. Jak autorka v úvodu knihy pojednává: „…jde o lidi, kteří se zajímají o umění vést tvůrčí život.“

keep reading
0

Poslední dva roky mám pocit, že stále kolem sebe slyším lidi říkat, že dělají, co je baví. Tahle věta se stala trendem, mottem akcí a akcelerátorů. V některých kruzích je téměř nemožné dnes říct něco jiného, protože byste vypadali neschopně, divně a mimo. Je to přeci tak snadné, dělat jen to, co mě baví. Je to sen, k jehož naplnění ale ne vždy stačí jen tuhle kouzelnou formuli používat. A tak jsem byla ráda, když na HR Days vystoupil Richard Fürich a věnoval se v příspěvku těm lidem, které jejich práce nebaví.

keep reading
0

Novinka od Mindok slibuje nejen dobrý sci-fi příběh, ale při plnění mise se i pořádně zapotíte. Píše se rok 2315, zdroje na Zemi se tenčí a lidstvo stojí před hrozbou zániku. Osídlení nové planety se stalo nutností, a tedy i prioritou Světové vlády. Mars musí být přetvořen na obyvatelnou planetu. Světová vláda zavádí univerzální daň, z níž bude štědře dotovat každou společnost či korporaci, která přispěje k tomu, aby se Mars stal lidstvu novým domovem. Hráči ve hře představují jednotlivé korporace, které se při plnění společného cíle – obydlení Marsu – snaží být úspěšnější než ostatní.

keep reading
0

Letošní léto jsem strávila necelý měsíc v zahraničí. V kontextu pracovních stáží, Erasmu a jiných dlouhodobých pobytů v cizích zemích je to zanedbatelný čas. Ale stačil mi k tomu, abych si uvědomila, proč to vlastně dělám. Proč vycházím ze své komfortní zóny, překračuji administrativní překážky, přerušuji v Praze rozdělané projekty a jezdím někam jinam, kde budu zase jednou sama za sebe.

keep reading
0

Na chvíli se zastavte. Protáhněte se a uvolněte své tělo. Soustřeďte se na dech, vnímejte myšlenky, které k vám přijdou nebo o vás jen tak lehce zavadí, ale nehodnoťte je. Poslouchejte, co se kolem vás děje. Vnímejte, jak se cítíte. Buďte všímaví. A jestli chcete vědět, jaká byla letošní mindfulness konference MindfulnessCON 2018, čtěte dál.

keep reading
0

Tentokrát bych vám ráda ukázala nápad, který mi padl do oka úplně mimo oblast, které se většinou věnujeme. Mám pro vás totiž čokoládu a ne ledajakou. Jednak byla moc dobrá, o čemž svědčí prázdný obal na fotce, ale hlavně, měla krásnou přidanou hodnotu, o kterou se s vámi chci krátce podělit.

keep reading
0

Za devatero horami a mlhou tak hustou, že by se dala krájet, leží království Andor. Místní země je v neustálém ohrožení ze strany příšer, které žijí v hlubokých lesích a čas od času se pokusí pobýt hrad a království obsadit. Ještě že je tu družina odvážných reků, kteří spojením svých sil a zvláštních schopností mohou stvůry porazit. Není to však úkol lehký, stačí malé zaváhání a úspěch výpravy je ohrožen. Troufnete si změřit síly a důvtip s nestvůrami a pomoci králi?

keep reading
0

V 19. století, když se lidská civilizace pohnula o velký kus dopředu tím, že se hromadně začaly používat v průmyslu stroje nahrazující lidskou práci, řešili dělníci situaci tak, že stroje rozbíjeli. Jak budeme reagovat my, až se dozvíme, že naši práci pro příště bude dělat inteligentní humanoidní robot?

keep reading
0

Z posledních článků působí koncept svobodného učení zcela idylicky. Podle Graye jsou děti vyrůstající v podobném prostředí celoživotně schopné se samy vzdělávat, kdykoli potřebují. Učení nevnímají jako nutnost, ale jako hru. Často ani nevědí, že se učí. Umí si sami vyhledat informace, říci si o radu. Kromě toho z nich vyrůstají údajně sebevědomí lidé, kteří vědí, co chtějí a umí se podle toho zařídit. Nevěří bezhlavě každému názoru, umí kriticky přemýšlet, asertivně argumentovat.

keep reading
0

V Sudbury Valley má každý žák bez ohledu na věk stejný hlas, jako všichni dospělí (učitelé stejně jako údržbáři, kuchaři, uklízečky…). Škola nezasahuje do aktivit studentů. Nikdo nikomu neříká, kdy se má naučit číst nebo počítat. Studenti se mohou celý den věnovat, čemukoliv chtějí. Mají k dispozici prostor, vybavení i čas. Učení je pouze vedlejším účinkem svobodného hraní a prozkoumávání.

keep reading
0

Jak jsme zmínili v minulém článku, hra je podle Petera Graye zcela klíčový nástroj pro bezstarostné učení. Děti se od malička vzdělávají motoricky, jazykově, vědecky i sociálně a morálně. Především sledováním okolí a napodobováním vzorů. Aniž by jim kdokoli cokoli vnucoval, natož je trestal nebo pozitivně motivoval. Vše se odehrává zcela přirozeně v rámci hry.

keep reading
0

Totální tučňáčí úlet založený na cvrnkání. Při vzpomínce na tu hru se smějeme ještě teď. 🙂

Tučňáci ve škole se rozhodli, že místo učení si uloví nějakou rybu. Nesmí je ale načapat školník, aby jim nezabavil žákovskou knížku. Kdo nejrychleji dobruslí nebo doklouže pro všechny ryby, vítězí. Ale školník je hbitý a žákovské mizí jedna za druhou.

keep reading
0

Učíme se celý život. Teoreticky se vzděláváme úplně od počátku až do konce života. Proto se občas hodí, připomenout si chvíle, kdy to všechno začalo. Kam sahají kořeny našeho vzdělání? Jak nás to ovlivnilo? A co s tím má společného hra? V nové sérii článků inspirovaných knihou Svoboda učení se zaměříme na způsoby učení. Jakým směrem se má naše vzdělávání ubírat? A jak vybrat tu nejlepší formu pro naše děti?

keep reading
0

Každý občas potřebuje od někoho poradit, ať už proto, že se pouští do něčeho nového nebo proto, že se dostane do situace, s níž si neví rady, v práci nebo v osobním životě. Každý jsme ale nastaveni jinak, a tak si někdo pro rady chodí častěji a třeba i z jiného důvodu než někdo jiný. Také velmi zajímavé téma, ale o to dnes nejde. Spíš mě zajímá, podle čeho si vybíráte osobu, kterou o pomoc požádáte.

keep reading
0

Od samotného začátku byla pro mě kniha jako magnet. Bude to asi tím, že jsem se narodil ve vzdušném znamení, mou „svobodnou“ povahou a taky možná tím, že jsem vždy o něčem podobném snil. Pracovat jinak, a navíc ve svobodné firmě. Pokud to máte podobně jako já, nebo hledáte smysluplný a pravdivý příběh na čtení u vody, nebo snad hledáte návod, jak něco podobného vybudovat, mohu knihu jen a jen doporučit. (…)

0

Tento týden i já přináším pár myšlenek ze zajímavé knihy – tentokráte jde o knihu od Garyho Hamela, která se snaží rozkrýt tajemství pilířů, na kterých stojí otázka úspěchu či neúspěchu každé organizace. Gary Hamel je dle Wall Street Journal považován za nejvlivnějšího myslitele v oblasti byznysu dneška. Dle knihy nejvíce záleží na následujících pěti oblastech:

keep reading
0

Když jsem uvažovala, kterou knížku dát do naší letní knihovničky jako první, volba padla na sedmidenní víkend, protože něco podobného jsme si spousta z nás užívala v týdnu s dvěma státními svátky. Odpočívali jsme, uklízeli, jeli na výlet a stáli v koloně na D1 nebo navštívili příbuzné a přátele. Duše se zkrátka radovala. Jaké by to asi bylo, kdyby to tak bylo pořád? (…)

0

Kdo jsou ti nenahraditelní a čím jsou nám nebezpeční? V rámci zakázky jsme nedávno pro jednu firmu řešili kompetenční model. Připravit podklady, definovat pozice, provázat s dalším vzděláváním a jak ho následně co nejefektivněji komunikovat napříč týmy. Především při definování pracovních pozic a příslušných kompetencí jsem narazila v metodice na pokyn, že se jednotlivé pozice nesmí překrývat, aby bylo jednoduše jasné, co má kdo na starosti. (…)

0

Tahle vědomostní desková hra se v našem herním kroužku velmi často rozkládá na stole. Přestože se u ní děti vždy něco nového naučí, nevnímají výukový aspekt nijak negativně. Je to pravděpodobně proto, že je získávání nových znalostí upozaděno a probíhá jen jakoby mimoděk. Hlavním motivem hry je postřeh a pozornost a dětem nejvíce připomíná hru Pexeso. (…)

0

Na kroužku deskových her máme jen menší množství her takových, které jsou vhodné i pro ty nejmenší, o to jsou ale žádanější. Dnes bych chtěl napsat pár řádků o jedné z nich. I když je pravděpodobně primárně určena spíše dětem, mám s ní osobní zkušenost.Předminule se mi na kroužku uprostřed hraní najednou ocitlo jedno dítě dočasně volné. Abych mu zkrátil čekání na další partii, nabídl jsem, že si můžeme zahrát něco rychlejšího pro dva. Asi sedmiletá holčička pokukovala po krabici s velkým lvem. Hra byla i pro dva, tak jsme ji rozložili. (…)

0

Každý den jsme svědky různých situací. Často se nás ani přímo netýkají. Přesto čelíme vlastnímu rozhodnutí, zda zasáhnout. Zda udělat krok do nekomfortní zóny a vyjádřit souhlas či nesouhlas, nabídnout pomoc, komunikovat s cizinci, objevovat neznámé atd. V hlavě se nám zpravidla odehrává, zda se situace obejde bez našeho zásahu, jaká pro a jaká proti náš čin přináší, zda by to měl udělat někdo jiný… Všechny tyto a mnoho dalších myšlenek jsou již psychology popsány. Já se ale dnes chci soustředit na svou vlastní nedávnou příhodu.

keep reading
0

Sobotní konference MindfulnessCON (13. 5. 2017) se tentokrát zaměřila na práci se stresem. Byla připravena řada workshopů, kde jste mohli vidět a především sami zažít metody zvládání stresu v běžném životě, stres v partnerských vztazích, život s dětmi bezstresu, práce s bolestí nebo osvobozující jógu smíchu. Jedním z lektorů byl i Jirka Bréda, který opět přispěl hravým pohledem. (…)

0

Jednoduchá rychlá a velmi zábavná hra pro celou rodinu. Tato hra od Albi je zaměřená především na postřeh a představivost, ale hodí se i trocha rozvahy a klidu pod tlakem. V této hře jde o rychlost, ale zároveň nesmí být člověk zbrklý.

keep reading
0

Nemáme žádného pevně daného šéfa v pravém slova smyslu, ale bez vedení nejsme. Máme lídra a kruhy mají lídra projektu. Máme mezi sebou člověka, kterého jsme si organicky vybrali jako toho, kdo nás „řídí“. Zjistili jsme totiž, že potřebujeme někoho, kdo některé věci mezi námi a s námi bude organizovat. Každý si ale vybírá, s kým chce na projektu pracovat, s kým se radí a koho požádá o pomoc.

keep reading
0

Jak jsou spolu provázány úspěch a svědomí? Jsem pozorovatelem lidí a mezilidských interakcí. Je to můj celoživotní koníček. Při koučování i na školeních jsem se již setkal s pěknou řádkou úspěšných, schopných, cílevědomých a sebevědomých osobností. A chci se teď s Vámi podělit o jedno velmi zajímavé zjištění.

keep reading
1

Určitě je možné na pracovních serverech najít schopné lidi, kteří umí „makat“ a navíc dobře. Nicméně pravdou je, že doba se hnula kupředu. Schopní lidé vytvářejí kolem sebe příležitosti. Otevírají svoje miniprojekty a projekty. Padají a zase vstávají a právě proto jsou schopní. Pořád se učí životem. A takové obchodníky myslím chceme. Takové, kteří nejdou jen za financemi, ale hledají silnou myšlenku nebo inspirativního lídra.

keep reading
0

Potřeba míry prožitku je velice individuální, neboť je daná geneticky. To znamená, že ne každý touží lézt po skalách a skákat z mostů, i když by mu to stěží někdo jiný uvěřil. Vědci změřili tzv. Sensation Seeking Scale a zjistili, že u sportovců je o poznání vyšší, což souvisí, zjednodušeně řečeno, s návykem na endorfiny, které nám při sportu zaplavují tělo, a my ten pocit chceme zažívat znovu a znovu. Ale zatím co někoho uspokojí 15 km běh kolem přehrady, někdo jiný potřebuje zdolat skalní stěnu v Arizoně.

keep reading
0

V podstatě celou svoji kariéru školitele přemýšlím o tom, jak to udělat, aby moje poselství mělo patřičnou odezvu u posluchačů. A to je ono. Už v samotné podstatě slova posluchač je něco špatně. Určitě se Ti stává, že když jsi na nějakém školení, tak máš často chuť si pospat ;o). Přesně to jsem zažíval také. Snažil jsem se zašít někam dozadu a z boku, aby na mě nebylo moc vidět. Jo, asi to vycházelo.

keep reading
0