Poslední dva roky mám pocit, že stále kolem sebe slyším lidi říkat, že dělají, co je baví. Tahle věta se stala trendem, mottem akcí a akcelerátorů. V některých kruzích je téměř nemožné dnes říct něco jiného, protože byste vypadali neschopně, divně a mimo. Je to přeci tak snadné, dělat jen to, co mě baví. Je to sen, k jehož naplnění ale ne vždy stačí jen tuhle kouzelnou formuli používat. A tak jsem byla ráda, když na HR Days vystoupil Richard Fürich a věnoval se v příspěvku těm lidem, které jejich práce nebaví.

Ve kterých profesích mají lidé pocit, že jejich práce nemá smysl, a tudíž je nebaví? Možná budete překvapeni, možná ne, ale je to výběr napříč celým spektrem. Jednu skupinu tvoří profese, jejichž smyslem práce je vykonávat takové služby, aby se ostatní cítili lépe. Typickým příkladem jsou nejrůznější asistenti. Další skupinu tvoří profese, kde je hlavní náplní úkolovat tým a monitorovat jejich práci. Možná nepříjemným překvapením je další skupina, kvalitáři, tzv. odškrtávači boxíků. Jejich pozice je v mnoha firmách nenahraditelná, ale jestliže vnímají, že jejich práce nemá velký smysl, jakou váhu jejich zjištěním firmy asi přikládají… A poslední velkou skupinou, kterou R. F. zmiňoval, jsou prosazovači, tedy lidé, kteří zastupují zájmy někoho jiného – právníci, PR specialisté apod.

Výstupy pocházejí z anonymních výzkumů spokojenosti, které se provádějí ve firmách v ČR. Jedná se tedy o současný stav, který by nás měl zajímat, ať už jsme v pozici těch, kdo tyto skupiny zaměstnávají, nebo i v roli těch, kdo jsou s nimi v kontaktu jako spolupracovníci nebo zákazníci. V podstatě se jedná o narušené sociální vztahy a vazby ve skupině. Náš Jirka Bréda hovořil na HR Days mimo jiné o tématu sociální pohody, tedy o tom, jak významným faktorem je vzájemný respekt, férovost, otevřenost a autonomie. Vybudovat takovou firemní kulturu, která tyto prvky obsahuje a zdravě je používá pro svůj prospěch, může chvíli trvat, ale výsledky stojí za to. Pokud ale problémy ani nevidíme a naši lidé se nám o nich bojí říct, jsme ve větším průšvihu, než si možná myslíme. Protože pokud patříte mezi ty, které jejich práce nebaví, nejspíš při první příležitosti také klidně půjdete někam jinam.

Pokud to u vás funguje, pečujte o to, mluvte o tom mezi sebou, buďte na to hrdí a chraňte si to, může se to rychle ztratit. Pokud nejste spokojeni s tím, jak to u vás máte, tak to začněte řešit. Abych mohla pravdivě říkat, moje práce mě baví, tak za tím je nejen to, že jsem dobrá v tom, co dělám, ale hodně i to, s kým, pro koho a jak mám možnost pracovat.