Your address will show here +12 34 56 78

Jak se Vám daří v tento čas? Máte více času a pracujete z klidu domova? Nebo řešíte, jak udržet firmu, svou práci, své příjmy či vzdělávání svých dětí na uzdě? Popravdě se musím přiznat. Souhlasím s kolegou Jirkou, který vtipně poznamenal, že je jaksi více práce, ale méně výsledků. Pracujeme na nových zajímavých projektech, jak možná víte, pokud nás sledujete. Je tolik změn. Někdy je pro každého z nás docela náročné situaci ustát a tak se vždy hodí schopnost se uvolnit a dobýt své baterie a zásoby energie. Proto jsme pro vás připravili tři naprosto jasné a konkrétní zdroje inspirace, abyste do své života přidali více psychické pohody. Pojďme tedy na to:

Read More
Continue Reading
0

Tentokrát otevíráme firemní okénko z poněkud jiného soudku, a to společensky smysluplných projektů. Existuje řada oblastí, které by si zasloužily naši pozornost a kde se firmy angažují. Šikana je rozhodně jedním z nich, i když dosud trochu opomíjeným. S Veronikou Frindtovou, ředitelkou projektu STOP šikaně, jsme si povídali o tom, proč se rozhodli věnovat svou energii a čas právě tomuto tématu, jak projekt vznikal, komu pomáhá a jak se dělá cool PR…

Read MoreContinue Reading
0

S Dagmar jsme se seznámily spíše náhodou, ale velmi mě zaujala šíře jejího záběru, čemu všemu se věnuje, jak přemýšlí o světě a její otevřenost k lidem kolem ní. Požádala jsem ji proto, zda bychom spolu mohly udělat rozhovor na téma, které je jí nyní blízké. Vybíraly jsme asi ze tří možností a nebylo to snadné. Spolupráce a soutěživost mezi ženami jsme nakonec zvolily proto, že je to téma pro ženy aktuální a pro muže zase takové to pootevřené okénko do ženského světa. Pokud čekáte vyprávění o tom, jak spolu ženy bojují, budete nejspíš překvapeni…

Read MoreContinue Reading
0

V našem dnešním rozhovoru si povídáme s Honzou Složilem, s nímž jsme společně procestovali ČR v rámci seminářů k Modernímu vzdělávání EPALE. Díky tomu jsme se nejen dobře poznali, ale také jsme si vzájemně důkladně naposlouchali své příspěvky a řekli jsme si, že bychom měli začít spolupracovat.

Honza je kouzelník v hledání jednoduchých cest a elegantních řešení ve složitém světě technologií, proto jsme zvolili aktuální téma e-learningu a jeho pohledu na zavádění e-vzdělávání ve firmách.

Read MoreContinue Reading
0

U nás v HERo týmu potkáte lidi, s kterými jsme v denním kontaktu, ale patří sem i fanoušci, kamarádi a občasní pomocníci, s kterými se moc rádi vidíme, ale kteří jsou vytíženi více někde jinde než u nás. Podobně je to s Evou Skřebskou, která s námi občas vyrazí na akci, ale poslání našla teď v práci pro organizaci Člověk v tísni. Stále působí v oblasti personalistiky a vzdělávání, a tak jsem ji poprosila, aby s námi zasdílela své dojmy z cesty na školení zpětné vazby pro africký tým. Zaposlouchejte se do zvuků horkem rozpálené divočiny a až půjdete příště na školení, vzpomeňte si na vyprávění ze Zambie.

Read MoreContinue Reading
0

S Radkem jsme se seznámili na jedné rozvojové akci. Slovo dalo slovo a za pár týdnů jsme s ním absolvovali workshop s koučovacími kartami. Radek je bezpochyby osobnost, ale i práce s kartami je zajímavá a inspirativní, a proto jsme ho požádali o rozhovor, abyste se s touto metodou, která kombinuje fototerapii, koučování a poznatky neurověd, seznámili i vy.

Read MoreContinue Reading
0

Někdy během diskuzí nad novými možnostmi vedení týmů a fungování firem přicházíme na to, že mnoho konceptů je a bylo známo už třeba před 50 lety. Jsou popsány v knihách, ale většinově se neprosadily. Když jsme si povídali s paní Janou Maussen o jejím cestování po Španělsku, přišla řeč na zaměstnaneckou participaci, jedinečný koncept podnikání a řízení podniku, který Baskové rozvinuli k dokonalosti a který funguje i v jiných regionech ve světě. Potřebuje sice specifické podmínky a dobrou přípravu, přesto je to systém, který by měl být inspirací zdravému podnikání i samoorganizujícím se společnostem. Nechte se spolu s námi provést tímto konceptem sociálního podnikání, které má velmi blízko k dnešním pokusům o změny v managementu, ale s tím rozdílem, že funguje už několik desítek let a generuje miliony.

Read MoreContinue Reading
0

Tomáš Havrda se jako organizátor networkingů pohybuje v prostředí plném sdílení nových nápadů a toho, co firmy aktuálně řeší nebo potřebují. Když jsme vybírali téma pro náš rozhovor, navrhl Vnášení lidskosti do firemních prostředí. Zaujalo mě slovo lidskost v kontextu firem a požádala jsem ho, aby myšlenku rozvedl. Doufám, že i pro vás v následujícím povídání bude něco užitečného nebo zajímavého.

Read MoreContinue Reading
0

V poslední době se ve firmách objevuje nová pozice, takzvaný Manažer štěstí neboli Chief Happiness Officer. Zajímalo nás, co všechno se za tímto veskrze pozitivním označení pracovní pozice vlastně skrývá, a tak jsme se zeptali dvou energických dam, které se právě v této oblasti pohybují, aby nám i vám to téma více přiblížily.

Read MoreContinue Reading
0

Poslední dva roky mám pocit, že stále kolem sebe slyším lidi říkat, že dělají, co je baví. Tahle věta se stala trendem, mottem akcí a akcelerátorů. V některých kruzích je téměř nemožné dnes říct něco jiného, protože byste vypadali neschopně, divně a mimo. Je to přeci tak snadné, dělat jen to, co mě baví. Je to sen, k jehož naplnění ale ne vždy stačí jen tuhle kouzelnou formuli používat. A tak jsem byla ráda, když na HR Days vystoupil Richard Fürich a věnoval se v příspěvku těm lidem, které jejich práce nebaví.

Read MoreContinue Reading
0

Novinka od Mindok slibuje nejen dobrý sci-fi příběh, ale při plnění mise se i pořádně zapotíte. Píše se rok 2315, zdroje na Zemi se tenčí a lidstvo stojí před hrozbou zániku. Osídlení nové planety se stalo nutností, a tedy i prioritou Světové vlády. Mars musí být přetvořen na obyvatelnou planetu. Světová vláda zavádí univerzální daň, z níž bude štědře dotovat každou společnost či korporaci, která přispěje k tomu, aby se Mars stal lidstvu novým domovem. Hráči ve hře představují jednotlivé korporace, které se při plnění společného cíle – obydlení Marsu – snaží být úspěšnější než ostatní.

Read MoreContinue Reading
0

Naše rozhovory zaměřujeme především do oblasti vzdělávání, ale dnes máme hosta, který jde ještě o krok dál. Jan spojuje dohromady různé světy, pomáhá mezi nimi budovat cesty a vyváří prostředí, v němž se daří inovacím. Povídali jsme si o nových projektech, práci s časem, rodině i vzdělávání.

Read MoreContinue Reading
0

Za devatero horami a mlhou tak hustou, že by se dala krájet, leží království Andor. Místní země je v neustálém ohrožení ze strany příšer, které žijí v hlubokých lesích a čas od času se pokusí pobýt hrad a království obsadit. Ještě že je tu družina odvážných reků, kteří spojením svých sil a zvláštních schopností mohou stvůry porazit. Není to však úkol lehký, stačí malé zaváhání a úspěch výpravy je ohrožen. Troufnete si změřit síly a důvtip s nestvůrami a pomoci králi?

Read MoreContinue Reading
0

V 19. století, když se lidská civilizace pohnula o velký kus dopředu tím, že se hromadně začaly používat v průmyslu stroje nahrazující lidskou práci, řešili dělníci situaci tak, že stroje rozbíjeli. Jak budeme reagovat my, až se dozvíme, že naši práci pro příště bude dělat inteligentní humanoidní robot?

Read MoreContinue Reading
0

Braňo Frk působí ve vzdělávání už poměrně dlouhou dobu a specializuje se na využívání technologií, což bývá někdy pro vzdělávatele oříšek – co vybrat a jak to efektivně použít? Proto jsme se ptali právě na oblasti technologií, e-vzdělávání a využití robotů. Nahlédněte spolu s námi do budoucnosti.

Read MoreContinue Reading
0

Totální tučňáčí úlet založený na cvrnkání. Při vzpomínce na tu hru se smějeme ještě teď. 🙂

Tučňáci ve škole se rozhodli, že místo učení si uloví nějakou rybu. Nesmí je ale načapat školník, aby jim nezabavil žákovskou knížku. Kdo nejrychleji dobruslí nebo doklouže pro všechny ryby, vítězí. Ale školník je hbitý a žákovské mizí jedna za druhou.

Read MoreContinue Reading
0

Každý občas potřebuje od někoho poradit, ať už proto, že se pouští do něčeho nového nebo proto, že se dostane do situace, s níž si neví rady, v práci nebo v osobním životě. Každý jsme ale nastaveni jinak, a tak si někdo pro rady chodí častěji a třeba i z jiného důvodu než někdo jiný. Také velmi zajímavé téma, ale o to dnes nejde. Spíš mě zajímá, podle čeho si vybíráte osobu, kterou o pomoc požádáte.

Read MoreContinue Reading
0

kniha-sedmidenni-vikendKdyž jsem uvažovala, kterou knížku dát do naší letní knihovničky jako první, volba padla na sedmidenní víkend, protože něco podobného jsme si spousta z nás užívala v týdnu s dvěma státními svátky. Odpočívali jsme, uklízeli, jeli na výlet a stáli v koloně na D1 nebo navštívili příbuzné a přátele. Duše se zkrátka radovala. Jaké by to asi bylo, kdyby to tak bylo pořád? Kniha Ricarda Semlera je o tom, jak se jeho firmě podařilo připravit podmínky pro to, aby každý, kdo chce, mohl pracovat tak, aby ho to bavilo, naplňovalo a zároveň neomezovalo v jeho zájmech, rodinném životě a přispívalo to k jeho celkové spokojenosti. Filozofie Semca totiž zjednodušeně praví, že když budou lidé ve firmě šťastní, bude se firmě lépe dařit.

Osobně chci říct, že jsem ke knížce přistupovala velmi obezřetně až skepticky, protože jsem ji začínala číst na začátku léta, kdy vrcholila sezóna a měla jsem obou prací, které mě jinak velmi baví, až po krk. Skutečnost, že si budu číst o tom, jak ještě víc pracovat, aby mě práce ještě víc bavila, mě naplňovala zděšením. O to příjemnější bylo překvapení, když mě Ricardo vtáhl do svého světa velmi čtivým a živým stylem vyprávění protkaného řadou příběhů. Provedl mě jejich firmou, svou zahradou, spletitou sítí vztahů a rozhodnutí, která v životě dělal nejen on, ale i lidé kolem Semca a poodhalil opět závoj vznášející se nad tajemnou svobodou v práci a jejím uplatněním v úspěšné firmě, která je jedničkou na trhu v mnoha oborech, kterým se věnuje.

Mnozí by si možná řekli, díky bohu, že pracuju ve firmě, kde mi řeknou, co si mám myslet. Jiný si řekne, jaké by to bylo, kdybych mohl dělat kdy chci a odkud chci, přizpůsobit si práci tomu, co mě baví a co potřebuju stihnout okolo atd. Ale svoboda není zadarmo, a proto se s ní sžije jen málokdo. I Ricardo Semler připouští, že ty stovky manažerů a ředitelů, co se k nim přijeli podívat na ten div divoucí, často rychle zase odjížděli pryč kroutíce hlavou, jak tahle opičárna asi dlouho vydrží.

Nechci vám vzít zážitek z toho, kdybyste se do knížky pustili sami, a proto jen malá ochutnávka:

Ricardo klade často dotěrné otázky a hledá na ně i odpovědi: Proč si za peníze nekoupíte úspěch, když skoro každý poměřuje úspěch penězi?
Proč namlouváme zaměstnancům, že jim věříme, když pak po jejich odchodu domů provádíme audit a hledáme na ně špínu?
Proč se jako národ dožadujeme demokracie a jsme ochotni jít za ni do války, ale zároveň jsme smířeni s tím, že si jako tým nemůžeme vybrat svého šéfa?

Dozvíte se třeba také, co říkal Henry Ford: „Vždycky, když chci pár rukou, dostanu s nimi i mozek. Proč?“ Prvnímu oddělení lidských zdrojů ve Fordu se říkalo sociologické a řídil ho bývalý boxer a policista.

Konkrétně o Semcu vám prozradí to, jak řeší nevyhraněné, ale zajímavé nováčky, nebo třeba jak zachrání dlouhodobé zaměstnance před vyhořením.

Z různých úhlů pohledu popisuje firemní kulturu, která je pro Semco klíčová. Je založená na důvěře a vztazích, prostředí, které je bezpečné, podporuje spolupráci a vede mimo jiné k tomu, že zaměstnanci odmítnou lepší finanční nabídku, aby zde mohli zůstat.

Na pondělní bleskovce (pravidelná porada) se Ricardo jednou zmínil svým ředitelům, že má obavu ze stále se zvětšujícího růstu firmy a nárůstu její prosperity. Donutil je přemýšlet nad tím, PROČ je důležité, aby firma takto strmě rostla. Při pátém neodbytném A PROČ došli k tomu, že … a to si přečtěte sami 🙂

0

Kdo jsou ti nenahraditelní a čím jsou nám nebezpeční? V rámci zakázky jsme nedávno pro jednu firmu řešili kompetenční model. Připravit podklady, definovat pozice, provázat s dalším vzděláváním a jak ho následně co nejefektivněji komunikovat napříč týmy. Především při definování pracovních pozic a příslušných kompetencí jsem narazila v metodice na pokyn, že se jednotlivé pozice nesmí překrývat, aby bylo jednoduše jasné, co má kdo na starosti. No jistě, pochopitelné, ale při tom oddělování se nesmí zapomenout na propojování.

Vzpomněla jsem si na rozhovor z jedné menší české firmy, kde aplikují následující poučku: Pokud tu bude někdo nenahraditelný, tak s tím se rozloučíme jako s prvním. Často si tu myšlenku připomínám, ať řešíme spolupráci, komunikaci, kompetence nebo delegování. Není to jen otázka jednotlivce, ale celého vedení týmu.

Zastupitelnost řešíme i u nás v HERu, tady jdou výhody malého týmu stranou a někdy nám to pořádně zamotá hlavu a najít řešení je fuška. Jak funguje zastupitelnost u vás? Máte v týmu nějaké ty „nenahraditelné“?

0

Sobotní konference MindfulnessCON (13. 5. 2017) se tentokrát zaměřila na práci se stresem. Byla připravena řada workshopů, kde jste mohli vidět a především sami zažít metody zvládání stresu v běžném životě, stres v partnerských vztazích, život s dětmi bezstresu, práce s bolestí nebo osvobozující jógu smíchu. Jedním z lektorů byl i Jirka Bréda, který opět přispěl hravým pohledem.


Jirkův workshop se věnoval tomu, jak navodit tzv. sociální pohodu, tedy zjednodušeně stav, kdy se cítím bezpečně a mohu věci řešit a posouvat vpřed. Všímali jsme si situací, které nás do stresu uvádějí a zkoušeli jsme si v diskuzi i párových cvičeních přijít na to, jak ten stres odbourat a vědomě s ním pracovat. Vyzkoušet si, zda to bude fungovat, jsme mohli během několika týmových her, které pro nás byly připraveny.

Osobně mě nadchlo, jak byli účastníci konference pozitivně naladění a otevření zkoušení všeho možného. Jsem ráda, že hry si tu našly své místo i fanoušky a že někomu mohly pomoct změnit perspektivu a vyřešit třeba i jen docela malý problém.

0

Nemáme žádného pevně daného šéfa v pravém slova smyslu, ale bez vedení nejsme. Máme lídra a kruhy mají lídra projektu. Máme mezi sebou člověka, kterého jsme si organicky vybrali jako toho, kdo nás „řídí“. Zjistili jsme totiž, že potřebujeme někoho, kdo některé věci mezi námi a s námi bude organizovat. Každý si ale vybírá, s kým chce na projektu pracovat, s kým se radí a koho požádá o pomoc.

Read MoreContinue Reading
0

Je odvozeno od slova dobrodruh, což ve staročeštině znamenalo dobrý druh, tedy dobrý, statečný, odvážný druh. S úpadkem rytířstva se význam posunul a z dobrodruhů se stali spíše loupeživí rytíři. Teprve pod vlivem francouzského výrazu aventure se do významu slova dostalo ono dobrodružství, které známe dnes. Ve francouzštině se totiž slovo aventure používalo ve významu úděl, osud, nebezpečí.

V anglické tradici šel vývoj poněkud jinak, auenture (kolem roku 1230) znamenalo náhoda, štěstí. Významový posun asi o sto let později zdůrazňoval v této souvislosti především nebezpečí a risk a o dalších dvě stě let později neobvyklou, vzrušující událost.

Latinské adventura, které stojí u základu všech těchto výrazů, znamenalo přitom pouhé přihodit se.

0

Tváří tvář nesporným skutečnostem o obchodování se zážitky a o nedostatku času, který si na ně lidé jsou ochotní / schopní vyhradit, čelím tomu, že i v Misi HERo najdete vedle pojmů rozvoj a vzdělávání také onen inkriminovaný zážitek.

Ano. Pracujeme se zážitkem jako hybnou silou při učení a osvojování si dovedností. Nepověsíme Vás sice za karabinu na vysoká lana, abyste se naučili hlasitěji prezentovat, i když jistý účinek by to možná také mělo, ale jdeme na to od lesa.

To, co se CHCETE naučit, si vyzkoušíte nejprve při hře v týmu. Tam přichází na řadu ZÁŽITEK, který Vám pomůže k uvolnění, soustředění se a aktivnímu zapojení do hry mimo jiné i díky emocím, které ke každému klání patří.

A pak? Zjistíte, že to, co se chcete učit, jste právě během hry dělali úplně mimochodem. A pokud Vám to nešlo tak, jak byste si přáli, je tu ještě další kolo hry, kde máte možnost zlepšit se, porazit soupeře, nebo si splnit jakýkoli jiný cíl, který si dáte. Co pro to musíte udělat? Začít mluvit, vyjednávat, používat mimiku, stát se lídrem atd. Během fáze práce s lektorem si svůj přehled doplníte o funkční tipy a principy, které je možné využívat a nakonec si to, co Vás právě pálí, vyzkoušíte přímo v terénu.

Doufám, že jsem obhájila hru a zážitek jako oprávněnou součást naší mise. Jediné, co Vám k němu nemůžeme dát, je ten ČAS, ten musíte dát Vy nám, nebo spíš sobě.

0

Pokud se zajímáte o oblast zážitkové pedagogiky a volného času, nemohli jste nenarazit na pojem flow. Často se nepřekládá a používá se jako tolik jiných slov ve své anglické podobě. Nejčastěji se překládá jako „plynutí“, ale to nám o jeho významu zase tolik neřekne. Jednoduše řečeno je to stav zaujetí, pohroužení do činnosti a totální unesení tím, co se děje kolem mě a se mnou. Nutno podotknout, že autor pojmu byl nadšený jachtař a v jachtingu se pojmem „flow“ označuje chvíle, kdy se loď zvedne z vody, tím se zvýší její rychlost a loď citlivě reaguje na řízení, stačí však malá chyba a loď se ponoří zpět do vody a okamžik souznění je pryč. Tak je to i s naším vžíváním se do aktivit ať už se jedná například o tanec, hru, intelektuální činnost a tento fenomén je zkoumán i ve finančním světě.

Koncept flow se začal propracovávat v 60. letech, kdy se jeho autor v disertační práci zabýval umělci a zjistil, že jsou schopni zaujatě pracovat bez ohledu na čas nebo vidinu zisku. Rozšířil výzkum i na další oblasti lidského zájmu a sledoval, jak lidé charakterizují činnost, u které se cítí „povzneseni“. Výsledky publikoval v knize Boredom and Anxiety (1975). Zajímavé je, že při takových činnostech si vyrábíme spoustu energie, kterou můžeme spotřebovat na činnost samotnou, nebo ji využít ještě nějak jinak pro další aktivity.

Pro fyziky mezi námi přikládám ještě definici prožitkové energie: Dimenze aktivity je v souladu s polaritou vzrušení-uklidnění a ukazuje na kinetickou energii obsaženou v prožitku, na dynamiku a proměnlivost v čase, která je nutná při interakci s objektem.

0

Potřeba míry prožitku je velice individuální, neboť je daná geneticky. To znamená, že ne každý touží lézt po skalách a skákat z mostů, i když by mu to stěží někdo jiný uvěřil. Vědci změřili tzv. Sensation Seeking Scale a zjistili, že u sportovců je o poznání vyšší, což souvisí, zjednodušeně řečeno, s návykem na endorfiny, které nám při sportu zaplavují tělo, a my ten pocit chceme zažívat znovu a znovu. Ale zatím co někoho uspokojí 15 km běh kolem přehrady, někdo jiný potřebuje zdolat skalní stěnu v Arizoně.

Read MoreContinue Reading
0

Někdy je pro mě osobně obrovským zážitkem zastavit se ráno při cestě na vlak a dívat se, jak vypadá nebe. Nevadí, že jsem ještě před minutou pospíchala, za tu chvilku nadšení to stojí. Bohužel jde ten pocit, který to ve mně vyvolá, jen těžko předat někomu dalšímu. Jak by to bylo snadné, kdyby šlo prožitek zkrátka dovyprávět a ten druhý by měl pocit, že to prožil také. Pokud jsme oba už něco takového zažili, může se ten druhý alespoň domnívat, že ví, co mám na mysli, ale ztotožnit to nelze.

Myslíme to dobře, když chceme někomu udělat radost koupeným zážitkem, vytrhnout ho z všední reality a posunout mu hranice obzorů, ale to nestačí. Kupujeme si poukazy na zážitkové dárky, abychom nemuseli zažívat radost z toho, když na nějaký dárek přijdeme sami po urputném přemítání a bloumání po obchodech.

0

Prožívání věcí a dějů kolem nás si uvědomujeme v pouhých 10 – 20 % z veškerého dění. Obvykle se to týká něčeho bolestného, nepochopitelného či něčeho, k čemu je nutné zaujmout stanovisko. To, jak prožitek vnímáme, velmi závisí na našem zaujetí, soustředění, ale i na zdravotním stavu, věku, zkušenostech…

Dnešní doba nám nabízí možnost koupit si prožitek přesně střižený na míru. A to se nám líbí, protože odpadá starost s tím, kde ten prožitek hledat, někdo nás k němu přivede a dokonce nám umožní zažít něco, na co bychom sami jen tak snadno ani nedosáhli. A hlavní výhodou je, že se časově přesně vejdeme do mezery mezi vyzvednutím dětí z příměstského tábora a ranní poradou. Moderní doba je krásná, nabízí nám v podstatě všechno, v Německu je možné navštívit rovníkový ostrovní ráj, v Praze Holešovicích můžeme zdolávat vysoké skalní stěny a v Jihoafrické republice se můžeme střetnout s pravým českým mafiánem. Vše nám přinesou až pod nos, můžeme si prožít cokoli, jen, prosím, musíte vyjít ze svého domu, a pak už to nechte na nás. Čím snazší je dostat se k zážitkům, tím vyšší nároky máme, protože v naší širokoúhlé televizi to vypadalo mnohem zajímavěji, asi to není moc dobrá firma, když nám to nedokázala udělat tak dobré…

0