Co říká mezinárodní výzkum o tom, kdo zůstává pozadu — a co s tím může udělat vzdělávání dospělých
Po celé Evropě miliony dospělých hledají nové profesní uplatnění — opouštějí zaměstnání, vracejí se na trh práce nebo se snaží budovat vlastní živobytí v čím dál více digitalizované ekonomice. Pro odborníky ve vzdělávání dospělých nestačí vědět jen to, jaké digitální dovednosti těmto lidem chybí. Klíčové je pochopit, jak hluboká tato mezera ve skutečnosti je, co brání v jejím překonání a jaké formy vzdělávací skutečně fungují. Mezinárodní výzkumná studie realizovaná v rámci projektu Erasmus+ DIGITMI přináší jedny z nejkonkrétnějších odpovědí, které jsou v současnosti k dispozici.
O projektu a výzkumu
DIGITMI (2023–2026) je 24měsíční partnerství pro spolupráci v rámci programu Erasmus+ KA220-ADU, koordinované organizací Ibis Acam (Rakousko). Dalšími partnery jsou IRSEI ETS (Itálie), Mise HERO (Česká republika), Syncnify (Francie) a Defoin (Španělsko). V rámci druhého pracovního balíčku (WP2) byl vytvořen srovnávací mezinárodní výzkumný report vycházející z průzkumu a expertních rozhovorů realizovaných ve všech pěti partnerských zemích.
Průzkumu se zúčastnilo 109 dospělých — nezaměstnaných, osob samostatně výdělečně činných nebo těch, kteří nedávno přišli o práci — přibližně 20 respondentů z každé země. Výzkum doplnilo 10 expertních rozhovorů (2 v každé zemi) s lektory, poradci v oblasti zaměstnanosti a specialisty v oblasti digitálního vzdělávání.
Koho se výzkum týkal?
Výzkum přináší konkrétní portrét cílové skupiny. Více než tři čtvrtiny respondentů — přesně 76,12 % — byly ženy. Většina patřila do věkové skupiny 25–35 let. Nejde o lidi na okraji trhu práce: jsou to dospělí, kteří aktivně hledají cestu k profesnímu uplatnění a uvědomují si, že digitální dovednosti jsou pro to klíčové. A přesto 86 % respondentů uvedlo, že nikdy nezískali žádný certifikát v oblasti digitálního podnikání.
Různorodost v rámci Evropy
Profily jednotlivých zemí ukazují, že tato výzva má v různých kontextech odlišnou podobu. Ve Španělsku stále chybí základní digitální dovednosti přibližně 45 % dospělé populace — u mnoha z nich tedy vzdělávání nezačíná podnikatelskými dovednostmi, ale digitální gramotností jako takovou. V Itálii má problém jinou dimenzi: země vykazuje jeden z nejnižších podílů malých a středních podniků využívajících e-commerce v celé Evropské unii — pouhých 13 % — což odráží systémové bariéry přesahující úroveň individuálních dovedností. V Rakousku, České republice a Francii je digitální infrastruktura silnější, avšak přetrvávají nedostatky v oblasti uznávání, sebedůvěry a dostupnosti strukturovaného neformálního vzdělávání.
Co dospělí říkají, že potřebují
Nejpraktičtěji využitelná zjištění výzkumu DIGITMI se týkají toho, co tito dospělí od vzdělávání skutečně očekávají. 53 % respondentů uvedlo, že si cení praktických zkušeností více než formálních certifikátů. Zároveň 46 % věří, že mikrocertifikáty — krátké, formálně uznávané vzdělávací jednotky — jim mohou pomoci překonat mezery v dovednostech způsobem, který tradiční dlouhé kurzy neumožňují.
Tento zdánlivý rozpor — upřednostňovat praxi před papírem, ale zároveň vítat formální uznání — ovšem ukazuje potřebu takového vzdělávacího modelu, který je zakotvený v reálných úkolech, zasazený do skutečných podnikatelských výzev a zároveň přinášející hmatatelný, přenositelný certifikát.
Co z toho plyne pro vzdělávání dospělých
- Vycházejte ze životního kontextu účastníků. Respondenti ve všech pěti zemích označili praktické, aplikované učení za svou primární potřebu. Programy začínající od reálných podnikatelských výzev jsou motivující a účinné.
- Nepředpokládejte základní digitální gramotnost. Data z jednotlivých zemí ukazují výrazné rozdíly. Každý návrh kurikula musí počítat s účastníky, kteří mohou potřebovat základní digitální dovednosti ještě před tím, než se mohou smysluplně věnovat e-commerce nebo nástrojům pro podnikání.
- Uznávání je důležité — i pro ty, kteří to popírají. 86 % respondentů, kteří nikdy nezískali certifikát v oblasti digitálního podnikání, nebylo vůči certifikátům odmítavých — jednoduše nikdy nedostali příležitost jej získat.
Závěr
Výzkum DIGITMI ukazuje, že problém není jen v dovednostech, ale i v jejich uznávání. Většina respondentů digitální kompetence má — získali je praxí, samoučením nebo neformálními kurzy. Chybí jim způsob, jak je věrohodně doložit. Plných 86 % nikdy nezískalo žádný certifikát v oblasti digitálního podnikání — ne z nezájmu, ale proto, že dostupné vzdělávací cesty prostě neodpovídaly jejich situaci.
Data ukazují cestu. Respondenti sice oceňují praxi víc než certifikáty, ale zároveň vnímají krátké, uznávané mikrocertifikáty jako relevantní nástroj. V kontextu digitálního vzdělávání je tedy kýžené vytvářet krátké, prakticky zakotvené kurzy s přenositelným dokladem o dosaženém vzdělání. Přesně na tomto principu stojí vzdělávací model vyvinutý v rámci projektu DIGITMI.
Plná zpráva WP2 je k dispozici na webu digitmi.infoproject.eu.
DIGITMI je projekt Erasmus+ KA220-ADU (č. 2023-1-AT01-KA220-ADU-000153178).
Recent Comments