Další článek ze série – Jak to chodí u nás v Mise HERo.

Již před časem jsem psala, že se vzájemně učíme holakratickému způsobu fungování firmy. Nemáme tedy jednoho šéfa, ve vedení se střídáme v podobě duchovního lídra měsíce. Každý lídr má pak možnost při poradách posunout fungování naší organizace dál. Nejde nám tady o nějaké vytahování nebo směrování ostatních, že tak, jak to děláme my, je správně. Chceme ale ukázat cestu, možnosti, problémy a řešení, protože to jsou cenné zkušenosti a třeba to právě někdo z vás také řeší a další pohled mu může přijít vhod.

Je obvyklé, že lidé, kteří spolu pracují v jedné firmě, se potkávají každý den. Mají své místo, své zvyky, svůj režim. Když děláme věci každý den stejně, mnohem rychleji padáme do určitých stereotypů. Abychom však něco mohli změnit, přicházet s nápady a získat nový pohled na věc, je potřeba vnést do stereotypu různé impulsy. I drobná změna může být zajímavá a obohatit váš den.

Musím se vám přiznat, že jsem od dětství měla problém s autoritami a různými omezeními obecně. Dost možná to má co do činění s mou vodnářskou povahou. I kdyby to tak však bylo, tak co s tím? Jak s tím fungovat v životě? Když víte, že zdaleka ne každý dospělý je pro vás dostatečná autorita na to, abyste ho uposlechl.

Ano, někdy člověk prostě musí sklopit uši a na nějaký čas je schopný snést i to, co se mu nelíbí. Ale co pak?

V dnešním povídání s odborníkem se dozvíte nejen něco o naší nové kolegyni Ivče, ale především o jedné z metod koučinku, která v ČR není moc známá, a jistě si zaslouží vaši pozornost. Ivona je opravdu tvůrčí duch a svého vyprávění se krásně zhostila sama, aniž by potřebovala povzbuzovat otázkami. Předávám vás tedy do jejích rukou a věřím, že si čtení užijete.