Každý občas potřebuje od někoho poradit, ať už proto, že se pouští do něčeho nového nebo proto, že se dostane do situace, s níž si neví rady, v práci nebo v osobním životě. Každý jsme ale nastaveni jinak, a tak si někdo pro rady chodí častěji a třeba i z jiného důvodu než někdo jiný. Také velmi zajímavé téma, ale o to dnes nejde. Spíš mě zajímá, podle čeho si vybíráte osobu, kterou o pomoc požádáte.
Poradce
Jak už název příspěvku napovídá, nejčastěji se setkávám s třemi typy lidí – Poradce přijde a řekne, jak se má daná situace řešit. Nalinkuje cestu a řekne svůj příklad, co zažil nebo už někomu poradil. Dodává nám jistotu, že tohle nám pomůže, cítíme úlevu a jeho řešení je ihned tady k použití.
(Problém – Jelikož se nejedná o naše vlastní řešení, dostaneme se za čas znovu do bodu, kdy nevíme, jak dál, a potřebujeme další nasměrování a rozhodnutí, kudy máme jít. Pokud není řešení úspěšné, odmítáme nést za něj zodpovědnost a svádíme to na okolí. Tento přístup je častý ve školách, protože se zdá nejsnazším a nejlepším řešením, kdy autorita řekne, jak to má být správně. K rozvoji a samostatnosti to ale nepřispívá, spíše naopak. Doplatíte na to nejpozději ve chvíli, kdy s někým nerozhodným a neschopným převzít odpovědnost za svá rozhodnutí musíte pracovat.)
Šťoura
Požádáme-li o radu šťouru, zachová se trochu jinak. Nejprve zkritizuje danou věc a na dosavadním řešení nenechá často nit suchou, aby pak stručně nastínil, co se má začít dělat teď správně. Často zcela změní systém, aby nastavil správnou cestu. Po poradě s ním máme nepříjemný pocit zoufalců, kteří si nejsou schopni ani zavázat tkaničku. Naše dosavadní úsilí se zdá nicotné, neboť neobstálo před posouzením někoho, kdo tomu zřejmě rozumí lépe. Vyvolává v nás potřebu být poblíž tomu, kdo má ve věcech jasno, jde vstříc úspěchu a nedělá chyby. Pokorně ho požádáme o pomoc a začneme znovu.
(Problém – Opět se nejedná o naše řešení a navíc se vzdáváme odpovědnosti za to, co a jak budeme dělat, a stáváme se závislými na doporučení někoho jiného. Osamostatnit se a najít zdravou sebedůvěru pak může být těžké. Tento přístup občas vídám u odborníků na dané téma, kteří nereflektují druhou stranu, její emoce, historii, úspěchy, a hledají pouze efektivní řešení, které povede ke „zvýšení čísel“. V jejich chápání poraď mi rovná se najdi chybu, a to přesně udělají. Protože tak znělo zadání. Nebo ne? Na druhou stranu ale strašně toužím po konzultaci s odborníky, protože obohatit vlastní pestrou práci o poznatky někoho, kdo se specializuje na jeden výsek, je úžasné. Jen to musí být empatický šťoura 
který si nepotřebuje honit ego.)
Naslouchači
Naslouchači tvoří pro mě třetí skupinu, na kterou se můžeme obrátit o radu. Jsou chápaví, milí, uvaří nám čaj a vyslechnou si, co nás trápí. Empaticky reagují během toho, co si vyléváme srdce, a nakonec přidají vlastní historku, co kde podobného zažili nebo slyšeli. Povzbudí nás, abychom to nevzdávali, ale řešení nám nepřinesou. Odcházíme od nich spokojení, že nejsme sami, kdo je na tom blbě, a s pocitem, že dřív bylo nějak líp nebo co.
(Problém – Nic jsme nevyřešili. Ulevili jsme si, postěžovali, ale už jsme neudělali další krok, který by vedl ze situace ven. Podpora okolí a blízkých lidí je důležitá, potřebujeme si mít komu postěžovat, ale musíme také umět sami věci řešit a rozhodnout, kdy už toho bylo dost. Setrváváním v problému ho nevyřešíme, většinou to samo nevyhnije a spíš se nabalí další a další.)
Teď by to chtělo říct, kdo mi tedy poradí nejlépe, tak, aby nebyla narušena moje integrita a samostatnost, ale zároveň, abych uměl najít řešení a jednat dál sám bez závislosti na někom, kdo mě směřuje. Nemusím přeci před každým rozhodnutím zastavit a čekat, až mi někdo dá zelenou. A o řešení požádám vás. Zajímalo by mě, jestli někoho takového máte, za kým si chodíte pro radu a kdo vás inspiroval nebo vám pomohl. Pokud ano, nezapomeňte mu poděkovat. Ať už je to někdo, kdo vás ovlivnil v minulosti nebo s kým spolupracujete teď. A podělte se s námi o to, kdo to je. Čím je výjimečný a jak si získal vaši důvěru. Budeme rádi.
Nejnovější komentáře