Když se se svými kamarády bavím o tom, že v rámci své práce spolupracuji na výstavě, většinou se setkám s tázavými pohledy. Výstavy obvykle moc pracovních příležitostí pro kouče a lektory soft skills opravdu neskýtají. Nicméně Urbania je důkazem toho, že zážitkem se dá dělat nejen vzdělávání, jak ho děláme i my v Misi HERo, ale i vystavování, a že to lidi baví.

Výstava (abych byla úplně přesná, interaktivní instalace smile ) sestává ze dvou hlavních částí. První se odehrává v sále, kde si návštěvníci sami projdou 8 zastavení, co by městských čtvrtí a seznámí se s jejich příběhy. Co se v dané čtvrti daří, díky čemu prosperuje? V každé čtvrti se setkáme s nějakým principem, měkkou dovednostní složkou, která stojí za jejím úspěchem.

Urbania, virtuální hlas nebo chcete-li duše města, která touto částí výstavy provází, na konci říká: “Měla jsem takovou neskromnou vizi, že ode mě odejdete trochu jiní, než jste ke mně zavítali” a právě díky této vizi duchovního otce výstavy, Adama Pajgrta, se jako kouč a lektor můžu pyšnit tím, že jsem součástí tohoto jedinečného projektu. Jak pomoci lidem, aby si z výstavy odnesli zprávu, kterou jim chceme předat, pochopili principy, které se za příběhy skrývají a zároveň se necítili poučováni? S těmito otázkami se na nás Adam v srpnu obrátil a i díky nim má výstava druhou, povídací část.
Po tom, co si výstavu zažijete, vás já a moji kolegové průvodci (tentokrát ti z masa a kostí smile ) pozveme sdílet své dojmy nad šálkem teplého čaje.

Po tom, co si výstavu zažijete, vás já a moji kolegové průvodci (tentokrát ti z masa a kostí smile ) pozveme sdílet své dojmy nad šálkem teplého čaje. Každá skupinka návštěvníků, ať už přišli společně nebo se vůbec neznají, spolu stráví přibližně 45 minut, během kterých mají možnost diskutovat nad tím, co si právě prožili a s pomocí facilitátora se zamýšlí nad městem, příběhy a hlavně principy, které jsou v příbězích znázorněny. Jako lektorům nám tato část výstavy přišla stěžejní. Reflexe je nedílnou součástí procesu učení a s kolegyní Eliškou Morkes jsme neskrývaly nadšení, když jsme zjistily, že prostor pro reflexi bude v rámci výstavy skoro stejný jako pro expozici samotnou. Pocity ostatních, kteří se na přípravě výstavy podíleli, byly ve vztahu k druhé, povídací části, občas rozporuplné. A popravdě ani my jsme si nebyly jisté, jestli to lidi bude zajímat, nebude to dlouhé a jestli návštěvníci budou chtít své dojmy a myšlenky vůbec sdílet.

Teď už výstava více jak dva týdny běží a já jsem z reflexí nadšená. Lidé své dojmy, myšlenky a postřehy sdílí a valná většina z nich oceňuje, že mají tu možnost. Bez ohledu na to, jestli jsou z výstavy nadšení a nebo se vyjadřují spíše kriticky. Lidé si chtějí povídat.

Život v tlupách je strategie, která nám, co by lidskému druhu pomáhá přežít. Skrze vztahy budujeme komunity a společně jsme schopni obstát v situacích, ve kterých bychom jako jednotlivec neměli šanci. A právě tuhle naši přirozenou potřebu budovat vztahy a být v kontaktu s lidmi vnímám jako jeden z důvodů, proč většina návštěvníků oceňuje i tu druhou, povídací část. Urbania přináší jedinečný koncept, kde lidé, kteří se na výstavě potkají si ji neprožijí vedle sebe, ale opravdu spolu. Nechtěli jsme být výtahem, do kterého lidé nastoupí, stráví v něm nějaký čas a bez toho, aniž by navázali jakýkoliv kontakt zase vystoupí. A to se podařilo.

Adam a jeho tým si na svá bedra naložili nelehký úkol, a to udělat výstavu, která skrze obsah přivádí pozornost k formě.  Cílem není pouze představit kýžený výsledek, ale zároveň zdůraznit princip, díky kterému se výsledku dosáhlo.

Představovanými principy jsou právě naše měkké dovednosti. Jejich rozvojem se neučíme něco nového vytvářet, ale měníme způsob, jakým dané věci a činnosti děláme. V pracovním kontextu často řešíme spíše dovednosti tvrdé, ty měkké se totiž špatně měří a často na ně jednoduše nemáme čas. Nicméně právě tyto dovednosti hrají klíčovou roli při budování vztahů a jsou tedy nezbytné pro fungování našich týmů, komunit a společenství. V Misi HERo je práce s měkkými dovednostmi jedním z našich klíčů k úspěšnému sehrávání firemních týmů a já mám obrovskou radost, že můžu být součástí projektu, který toto téma otevírá v pro mě novém kontextu městského plánování a to originální, vizuálně přitažlivou a zábavnou formou.