Rozvoj a vzdělání

Recenze na knihu Umělcova cesta

Po šesti letech beru opět do ruky knihu Umělcova cesta od Julie Cameronové. Tenkrát to bylo období, kdy se mi v několika životních oblastech nedařilo. Vzpomínám si, jak mě tato kniha motivovala v tom nejlepším slova smyslu. Dnes je situace jiná a mně se (naštěstí) daří. I přesto stojí za to se do čtení pustit znovu. Na začátku bych ale asi hlavně měla vyjasnit, že tato publikace není jen pro ty, kteří se uměním zabývají profesně či amatérsky. Kniha je určena všem. Když tvrdím všem, tak myslím opravdu každého od manažerů až po ženy na mateřské dovolené. Jak autorka v úvodu knihy pojednává: „…jde o lidi, kteří se zajímají o umění vést tvůrčí život.“



Dříve jsem nerozuměla tomu, jak to, že má někdo báječný život a někdo ne. Mohli bychom začít vést dialog o štěstěně, kdo se kde narodil, jakým rodičům, koho v životě potkal, kam ho kdo nasměřoval… Asi i na tom něco bude, ale to hlavní, si myslím, že máme v ruce my sami. A na to se snaží Julie v knize poukázat. Zde nejde jen o čtení, na základě kterého dojdete k osvícení. Kniha je průvodce dvanáctitýdenním kurzem. Zázrak se nestane ze dne na den, ale budete-li dělat cvičení, o kterých Julia barvitě hovoří, dostaví se velké změny.


Úmyslně nechci psát s jakými nástroji Julie pracuje, neboť mám tušení, že by mnozí vnitřní cenzoři v nás mohli knihu zamítnout dřív, než by bylo dobré. A to je přesně další z těch úžasných kladů knihy. Autorka má velký talent provést čtenáře všemi osobními bloky, strachy, pocity žárlivosti. Doslova říká:
„Při práci s touto knihou prožijete intenzivní, řízené setkání se svou vlastní kreativitou – se svými soukromými zloduchy i hrdiny, přáními, strachy, sny, nadějemi a vítězstvími, budete při tom prožívat vzrušení, deprese, hněv, strach i radost, naplní vás to nadějí, a nakonec budete svobodnější.“