POINTS OF YOU – PRÁCE S LIDMI PRO LIDI (ROZHOVOR S RADKEM PERNICOU)

S Radkem jsme se seznámili na jedné rozvojové akci. Slovo dalo slovo a za pár týdnů jsme s ním absolvovali workshop s koučovacími kartami. Radek je bezpochyby osobnost, ale i práce s kartami je zajímavá a inspirativní, a proto jsme ho požádali o rozhovor, abyste se s touto metodou, která kombinuje fototerapii, koučování a poznatky neurověd, seznámili i vy.

Jak ses sám k těmto kartám dostal?
S kartami, resp. s the Coaching Game od Points of you® jsem se poprvé setkal během svého ICF koučovacího výcviku. Když mi je Honza Hruška a Katka Kabath Svobodová představili, tak jsem se ihned zamiloval. Kromě úžasného sexy designu mě nadchla promyšlenost, přesah a pak samotné fotografie, které se rozhodně liší od podobných produktů na trhu. Jsou výjimečné a v kombinaci s příběhy a slovy se jedná o opravdu unikátní spojení. Ihned jsem si koupil svoji první verzi the Coaching Game a vlítnul mezi své klienty. Pak přibyla hra Punctum a nakonec jsem si pořídil Faces. Ale stále jsem používal karty podle obecného návodu vcelku intuitivně a fungovaly skvěle. Až poté co jsem absolvoval výcvik přímo od PoY, který se nyní jmenuje Turning Point Program, tak jsem zjistil, co všechno tento systém umí a především, jak dokáže jít hluboko, přitom bezpečně a jak s kartami a hrami pracovat ve skupinách.

Jak je ve své praxi využíváš?
Vlastně v této chvíli na individuální koučování nástroje PoY používám určitě na 75 % všech setkání. Rozhodně je to využitelné při tzv. transformačních tématech, tématech, která souvisí s pochopením, urovnáním si vlastních hodnot či identity (jako manažera, člověka, rodiče, partnera atd.) To je individuální rovina. Jinak nástroje jsem plně zakomponoval do svých školení, tam kde je to vhodné (např. témata komunikace, naslouchání, onboarding, poznání v týmu, diversity a change management). Používám je jako energisery, openery i pro tzv. closer aktivity. Co je na tomto systému skvělé, je využitelný všude s různými klienty a skupinami. Mám jej ozkoušený s mladými lidmi i specialisty napříč obory, jejichž povaha práce vyžaduje silnou vůli a ego (jako lékaři, executive producenti od filmu), manažeři z HR a zároveň manažeři z vysoce specializovaných technických pozic. Vzpomínám si na trefný postřeh, když mi jeden můj klient (šéf konstrukce v automotive) po aktivitě s kartami mi sdělil, že nevěří, že tento systém je z Izraele, ale věřil by, že je přímo z Mossadu…

Co je podle tebe hlavní benefit této metody?
Asi univerzálnost a propracovaná metodika. PoY neuvěřitelně hladce a účinně kombinuje fototerapeutické, arteterapeutické metody s precizním koučovacím postupem. Jde o sloučení projekce, sdílení, bezpečné zpětné vazby, nesoudící komunikace, přesného procesu a síly koučovacích otázek – ty z toho dělají nástroj, který pomáhá velmi rychle a bezpečně pomoci lidem řešit základní otázky, které si i skrytě klademe, tedy co nás doopravdy trápí, co stojí na cestě v našem růstu, posunu/změně.

Na systému se mi líbí, že pracuje s obrazy a jednoduchými, ale silnými slovy a příběhy. Žijeme v době, kdy mnohem více informací vnímáme skrze obrazy, fotky, gify, krátká videa a skrze ně interpretujeme a sestavujeme si realitu. Nástroje, které používám, využívají těchto principů, ale s luxusem, více se zastavit, prozkoumat, rozšířit vidění a tím i vědomí, jak na mě daný obraz působí, v čem ve mně rezonuje, co mi připomíná a co v něm vnímám. Následně se můžeme zaměřit na to, co je ta klíčová zpráva, co je ta nejdůležitější věc, kterou se musím zabývat co to pro mě znamená a proč je to důležité. Krom toho karty a všechny věci s hrami spojené jsou opravdu nádherné. Balíček sám vzbuzuje zvědavost, karty jsou silné, upoutávají pozornost, slova jsou přesná a v kombinaci s obrazem a otázkou často provokativní, překvapivé a přináší velmi nečekané úhly pohledu (Points of view) na nás samotné, naše vztahy, chování, přesvědčení, na naše okolí, na naši realitu.

Má tato metoda nějaká úskalí?
Myslím, že na základní úrovni ne. Zvláště po výcvicích, které teď v ČR otevírám, by měl každý z účastníků znát limity využití a pak i sílu tohoto přístupu. V základech se učí koučové, terapeuti, facilitátoři a další z pomáhajících profesí, jak jednotlivé procesy fungují. Dostávají relativně přesné scénáře pro hraní her a pořádání workshopů. Ale samozřejmě, je to jen nástroj, silný, ale jen nástroj. Klient, nepůjde hlouběji, než chce, pokud tam není zaveden zkušeným terapeutem, psychologem či koučem.

PoY mají samozřejmě sílu (jako mnoho dalších nástrojů a přístupů) otevírat silná témata a znovu prožívat. Ale to je na zkušenosti kouče, aby vyhodnotil, zda ano či ne. Proto některé techniky využití ve skupinách jsou přístupné až po určité zkušenosti, praxi a prožití programů Expert and Master, kde se cizelují facilitační, koučovací a někdy i mírně terapeutické dovednosti. Je to o osobní odvaze a zároveň o jistotě, že vím, co dělat, pokud klient začne své stavy silně prožívat. Ale z mé zkušenosti se tomu tak vůbec neděje, zvláště pokud pracujeme se skupinou, tak skupina má obranné mechanismy, které nedovolí jít hlouběji do určitých témat, než jak jsou členové skupiny připraveni. Asi tyto karty nejsou vhodné pro vysoce technická (odborná) témata školení, tréninku apod. I když je naprosto běžné, že tyto nástroje jsou využitelné při řešení problémů na poradách/setkáních, při projektových schůzkách nebo při setkání agilních týmů. Využití nástrojů a jejich kombinací her a aktivit je nekonečně mnoho a my v PoY sdílíme různé nápady, hry, přístupy, vylepšení po celém světe.

Díky čemu se kouč s kartami PoY může dostat tak rychle k podstatě problémů klienta?
Určitě precizním procesem, zaměřením pozornosti na obrázky na kartách, a především kombinací slov či změn úhlů vyjádření na kartách (často velmi překvapivé až šokující). Dochází totiž k jakémusi mentálnímu by-passu, kdy kouč vede koučovaného k pozorování významů karet, detailů, celku, barev, stínů, asociací z toho vycházejících – tedy dalo by se říci, že je plně aktivována pravá hemisféra mozku a do toho přichází kouč se změnou paradigmatu, pomocí slovních karet naprosto mění význam fotografie, rámec a v tom dochází k aktivaci levé (logické, analytické) hemisféry. Z této bouře pak vychází nové, jiné, překvapivé úhly pohledu. Často reflektující opravdové potřeby, které máme. Dalo by se říci, že přes tento by-pass a skrze obrazy a asociace projektované do karet promluví naše podvědomí, naše pravé já. A pokud tomu umí kouč empaticky a přesně položit otázku, tak koučovaný začne tyto asociace hluboce, autenticky, opravdově propojovat se svým reálným životem.

Co využití ve firmách? Mohli by s nimi pracovat i manažeři se svými týmy nebo personalisté?
Jednoznačně ano. Je mnoho témat na úrovni vnitrofiremní komunikace, procesů, firemní kultury, hodnot, změn diverzity, autentického leadershipu, agilních přístupů, kde slova nestačí a ať už pracujeme v mezinárodních týmech nebo na různých úrovních, tak se zdá, že nejsilnějším poutem a nástrojem pro komunikaci v týmech je opravdový emocionální jazyk. Je to něco, co vytváří společné hodnoty, jejich vnímání, něco, co je cítitelné, ale nemusí být neustále vyslovované či reprodukované. Prostě jazyk kmene, kterému všichni rozumí a který respektují a přijímají i přes odlišné pohledy. Viděl jsme nástroje PoY u mnoha osvícených HR manažerů a vlastně používají je zřídka. Myslím, že je to tím, že neznají metodiku a možnosti.

Za svoji praxi, a to je 20 let, kdy pracuji s lidmi na různých pozicích a v různých konstelacích, jsem se nesetkal s metodikou, která by byla takto jednoduchá, přímá, bezpečná, lehce využitelná, názorná a univerzální jako jsou hry od PoY. Mám pocit, že není potřeba nic moc doplňovat, přidávat, odebírat. Podle mě je to jeden ze skvělých nástrojů, který by měl mít ve svém kufříku všichni, kdo pracují s lidmi.