Nezařazené

Kde najít pocit štěstí aneb Co mi dala Austrálie

Už jsem několik dní zpět. Zpět v zemi, kde se mluví mým rodným jazykem, kde je v únoru kolem nuly a momentálně dost sněhu. Můžu vám říct, že to přistání do reality med zrovna moc nebyl. Nejen, že se člověk vyrovnává s časovým posunem 10 hodin, s teplotním rozdílem skoro 30 stupňů, s tím, že mu již nestačí šaty a žabky k tomu, aby vyšel ven… Ale jde hlavně o změnu, kterou vnímám kolem sebe.


Po několika báječných týdnech na druhé straně světa, jsem si začala uvědomovat, že hlavní pilíř mého pocitu štěstí vnímám především v tom, že jsem se sama rozhodla být šťastná. Zní to možná bláznivě, ale je to tak. Úplně chápu, že se vám teď mohou hlavou honit myšlenky typu… To se jí říká, když byla v teple a ležela na pláži… Ano, sama sobě jsem si dovolila se zastavit a zamyslet se nad mnohými tématy.

Ve světě, kde dovolíme různým okolnostem, aby měly vliv na naše rozpoložení, své štěstí budeme hledat jen těžko. Já si ale uvědomila, že pocit štěstí vnímám i ve dnech, kdy je zataženo, prší, na místní léto bylo některé dny dokonce i zima. Pocit štěstí po většinu zůstával, i když jsem po bytě chytala šváby nebo řešila podobné situace patřící k cestování.


Čím to vlastně je? V čem pocit štěstí spočívá?

Po návratu jsem vyprávěla své dojmy kamarádce. Zmínila jsem se jí, jak je v Austrálii (a myslím, že Amerika a některé další státy to mají také tak) zvykem pozdravit kohokoli včetně prodavačů a prohodit: „Hi, how are you?“ Dost možná je to fráze a nikoho odpověď nezajímá.


I kdyby to tak bylo, tak jsem za celou dobu neslyšela, že by někdo odpověděl cokoli ve smyslu, že se má špatně, že má problémy nebo že se mu něco nedaří. Nevím, jakou máte zkušenost vy, ale já v Čechách mnohdy narážím na lidi, kteří řeší tisíce věcí, které nazývají „problém“. Ale zpět k Australanům. I kdyby opravdu jejich odpověď byla frází, tak se vlastně pozitivní odpovědí jejich povědomí vylaďuje na pocit radosti a štěstí. Co vysílám, to se mi vrací. Netvrdím, že Australané nemají problémy, ale myslím, že mnozí k nim přistupují jinak než my.




V mnohých chvílích si to člověk neuvědomuje, ale věřím, že štěstí je otázka volby. Ano, mohu být naštvaná na celý svět, pak se ale nemohu divit, že mi svět bude dávat důvody k dalšímu naštvání…

Nebo si vyberu pocit radosti a štěstí a nechám se překvapit, čím vším mě svět potěší :).


Jedno z mnoha ponaučení 🙂