Rozvoj a vzdělání

Hravá přítomnost Mise HERo na MindfulnessCON 2018

Na chvíli se zastavte. Protáhněte se a uvolněte své tělo. Soustřeďte se na dech, vnímejte myšlenky, které k vám přijdou nebo o vás jen tak lehce zavadí, ale nehodnoťte je. Poslouchejte, co se kolem vás děje. Vnímejte, jak se cítíte. Buďte všímaví. A jestli chcete vědět, jaká byla letošní mindfulness konference MindfulnessCON 2018, čtěte dál.



 

Pod záštitou Mindfulness Clubu proběhla v sobotu 19. 5. v zajímavém prostoru DUP 39 již třetí konference na téma mindfulness (všímavost). Kromě vstupu Jirky Brédy z Mise HERo jsem viděla i všech 23 dalších účinkujících a ráda se o své dojmy podělím. Jedná se z mého pohledu o unikátní akci, kterou stojí za to zažít alespoň zprostředkovaně.
Vystupujících bylo mnoho a zajímavých myšlenek ještě více, proto je nemohu pojmout v jednom článku všechny. Co mě snad nejvíce pohladilo po mé perfekcionistické duši,

 

bylo téma sebepřijetí. Zmínilo ho hned několik řečníků. Na laskavost sami k sobě totiž často zapomínáme. Ať už naše chyby spočívají v čemkoliv, mnoho jsme jich udělali a pravděpodobně ještě hodně uděláme. Podstatou bezpodmínečného sebepřijetí je odpuštění sám sobě za vlastní nedokonalosti a poučení se z nich. Další úrovní je schopnost mít své chyby rád/a.


Cesta k takovému poznání může vést jednoduše přes naše tělo. Náročné situace a těžkosti jsou nevyhnutelnou součástí života. Nelze je zcela eliminovat, můžeme k nim ale změnit přístup. V tělesné rovině lze vytvořit bezpečný prostor ohraničený našim vlastním tělem. Můžeme sami sebe podpořit dotykem – obejmout se, zahřát si obličej rukama, zhluboka dýchat.


Stanovením vlastních hodnot (Co je pro mě důležité?) děláme první krok k snazšímu překonání překážek. I na své vlastní myšlenky je totiž třeba pohlížet s odstupem. Ne všechny hodnotící informace, které se nám v mysli objeví, jsou pravdivé. Vždy podléhají úhlu pohledu a emocím. Vnímavým pozorováním se od myšlenek můžeme odpoutat a získat nadhled. Co víc, vlastní klid.


Nejvíce mě během celé konference fascinoval rozsah oblastí, ve kterých lze všímavostí dosáhnout lepších výsledků. Namátkou mohu zmínit léčbu poruch příjmů potravy, různé druhy psychoterapie, literaturu a umění obecně, kritické myšlení, výuku cizích jazyků, mezilidskou komunikaci, pracovní výkon a prostředí, pedagogiku, výživu, sport, výchovu dětí nebo osobní hrdinství.


Závěrem bych ráda vyzdvihla perfektní organizaci pod vedením Marka Vicha a jeho kolegů. Příjemný program, který nabídl českou špičku v oboru, podtrhlo vyvážené aranžmá přednášek a workshopů. Byla jsem stále přítomná. Děkuji za zážitek.