Rozvoj a vzdělání

Gamifikace ve vzdělávání osob s nízkou kvalifikací

Gamifikaci jsme již v minulých letech představili z různých úhlů a etablovala se jako součást vzdělávacích i zážitkových kurzů pro firmy a školy. Nyní před námi stojí nová výzva – jak a v čem by gamifikace mohla pomoci při vzdělávání osob s nízkou kvalifikací? To je totiž téma projektu SkillUp Game, který společně s partnery realizujeme. Možností mě napadá několik. Pojďme se na proces učení podívat nejprve z pohledu jedince. Co nám pomáhá, abychom se učili? Zmíním hlavní složky, i když si velmi dobře uvědomuji, že v procesu učení hraje roli mnohem více činitelů.

 

1) Nápodoba Nápodobou se učí mnoho z nás. A nejen my lidí, ale i zvířata. I malé dítě chce být jako ti, které vidí. Proto se snaží postavit se, chodit, učí se mluvit. Ve všem, co dělají lidé v jeho okolí, se chce přirozeně vyrovnat. Díky tomu dělá velké pokroky. Na nápodobu bychom měli být na druhou stranu opatrní, neboť se tím učíme i to „špatné“. Kolikrát můžeme slyšet školáka, který říká sprostá slova, je drzý a podobně. Odvrácená strana mince učení se nápodobou všeho, co slyší a vidí doma. Těžko tedy dítě odnaučíte nějakému způsobu chování, pokud je to standard jeho rodiny.

2) Vnitřní motivace Vnitřní motivaci považuji za hlavní složku, která může vést k velkému pokroku. Pokud si je jedinec vědomý, že doma nemá vzor, který by mohl napodobovat, může růst díky vnitřní motivaci. Většinou bývá hnacím motorem zájem o určitý obor. Přání dosáhnout nějakou metu. Vnitřní motivace bývá trvalejší a stabilnější než vnější motivace. Vnější motivace pochází často z nenaplněných přání rodičů, kteří si chtějí splnit sny skrze své děti. Pokud ale dítě nezažehne svůj vnitřní oheň, často požadovaného úspěchu nedosáhne.

3) Způsob učení Dostávám se k jádru tématu. Způsob, jakým se učíme, má vliv na to, kolik si zapamatujeme. Jistě znáte kužel učebního procesu:

Tento model jasně ukazuje, že si nejvíce zapamatováváme skrze aktivní zapojení. Posloucháním a zapisováním, nevyužíváme naši možnou kapacitu.

Gamifikace je jedna z možných metod, která nám může pomoci, abychom u jedinců a skupin dosáhli lepších výsledků. Při gamifikaci totiž zapojujeme přirozený proces hravosti, který je v nás zakódovaný od pradávna. Hravost pomáhá v učení se nápodobou. Náš mozek v něm nepřepíná do módu „musím“, ale „přeji si“. Tedy dává dohromady nápodobu a vnitřní motivaci. Přeji si hrát, mít radost, být součástí skupiny, zažít zábavu. To všechno patří ke gamifikaci. Ať už do gamifikace zabalíme jakékoli téma, můžeme dosáhnout velkého úspěchu u všech cílových skupin.

Lidé, kteří vyrůstali v sociálně slabších rodinách či neměli přístup ke kvalitnímu vzdělání, se mohou nastartovat skrze hru – gamifikaci. Samotný proces učení pro ně bude zábavný. A díky vedení lektora se naučí zpětnému ohlédnutí za aktivitou. Tím, že ji zažili na vlastní kůži – byli aktivní – dokážou odpovědět na mnoho otázek: O co ve hře šlo? Co se tím učili? Co jím šlo a nešlo? K čemu je to dobré? Co by příště udělali jinak apod. Díky podobným otázkám si zvědomí to, co se právě naučili a zároveň budou jasněji chápat, kdy danou dovednost mohou uplatnit v praxi.

Stručně se dá tedy říci, že využitím gamifikace můžeme zvýšit potenciál mnohých lidí, proto stojí za to ji zařazovat do vzdělávacích programů právě i v rámci kurzů pro osoby s nízkou kvalifikací.

Více o našem projektu SkillUp Game se dozvíte na samostatné stránce webu, kde budou k dispozici i výstupy z projektu.