Tentokrát bych vám ráda ukázala nápad, který mi padl do oka úplně mimo oblast, které se většinou věnujeme. Mám pro vás totiž čokoládu a ne ledajakou. Jednak byla moc dobrá, o čemž svědčí prázdný obal na fotce, ale hlavně, měla krásnou přidanou hodnotu, o kterou se s vámi chci krátce podělit.

V 19. století, když se lidská civilizace pohnula o velký kus dopředu tím, že se hromadně začaly používat v průmyslu stroje nahrazující lidskou práci, řešili dělníci situaci tak, že stroje rozbíjeli. Jak budeme reagovat my, až se dozvíme, že naši práci pro příště bude dělat inteligentní humanoidní robot?

Kdo jsou ti nenahraditelní a čím jsou nám nebezpeční? V rámci zakázky jsme nedávno pro jednu firmu řešili kompetenční model. Připravit podklady, definovat pozice, provázat s dalším vzděláváním a jak ho následně co nejefektivněji komunikovat napříč týmy. Především při definování pracovních pozic a příslušných kompetencí jsem narazila v metodice na pokyn, že se jednotlivé pozice nesmí překrývat, aby bylo jednoduše jasné, co má kdo na starosti. (…)

Objevili jsme způsob, jak šetřit energii a práci a chceme se o něj s vámi podělit. Možná to pro vás nebude nic nového, ale zjistili jsme, že s tím má problém víc týmů. Jedná se o ukončování projektů, které se zadrhly a už se z jakéhokoli důvodu nedotáhnou do konce.

Je odvozeno od slova dobrodruh, což ve staročeštině znamenalo dobrý druh, tedy dobrý, statečný, odvážný druh. S úpadkem rytířstva se význam posunul a z dobrodruhů se stali spíše loupeživí rytíři. (…)

Tváří tvář nesporným skutečnostem o obchodování se zážitky a o nedostatku času, který si na ně lidé jsou ochotní / schopní vyhradit, čelím tomu, že i v Misi HERo najdete vedle pojmů rozvoj a vzdělávání také onen inkriminovaný zážitek. (…)

Pokud se zajímáte o oblast zážitkové pedagogiky a volného času, nemohli jste nenarazit na pojem flow. Často se nepřekládá a používá se jako tolik jiných slov ve své anglické podobě. (…)

Potřeba míry prožitku je velice individuální, neboť je daná geneticky. To znamená, že ne každý touží lézt po skalách a skákat z mostů, i když by mu to stěží někdo jiný uvěřil. Vědci změřili tzv. Sensation Seeking Scale a zjistili, že u sportovců je o poznání vyšší, což souvisí, zjednodušeně řečeno, s návykem na endorfiny, které nám při sportu zaplavují tělo, a my ten pocit chceme zažívat znovu a znovu. Ale zatím co někoho uspokojí 15 km běh kolem přehrady, někdo jiný potřebuje zdolat skalní stěnu v Arizoně.

Někdy je pro mě osobně obrovským zážitkem zastavit se ráno při cestě na vlak a dívat se, jak vypadá nebe. Nevadí, že jsem ještě před minutou pospíchala, za tu chvilku nadšení to stojí. (…)