Martiny blog
Budoucnost je R.U.R.
V 19. století, když se lidská civilizace pohnula o velký kus dopředu tím, že se hromadně začaly používat v průmyslu stroje nahrazující lidskou práci, řešili dělníci situaci tak, že stroje rozbíjeli. Jak budeme reagovat my, až se dozvíme, že naši práci pro příště bude dělat inteligentní humanoidní robot?
 |
Ve vzduchu se vznáší otázka, co budou lidé dělat, až většinu práce převezmou roboti. Richard Fürich na tuto otázku hledá odpověď a zaměřuje se na změny požadavků na naše dovednosti. „Ve škole se stále většina dětí učí podle starých tradičních systémů. To, co nová doba bude ale vyžadovat, jsou kritické myšlení a kreativní řešení problémů. Uspějí lidé, kteří budou schopni vytvářet příležitosti a uplatňovat svůj potenciál, ne ti, kteří se pouze vezou…“ A co pro to můžeme udělat už dnes? „Dát lidem šanci tohle v práci uplatnit, ne být jen děladlem, ale nabídnout svůj potenciál a tím být výjimečný a užitečný.
|
Když se nad tím zamyslíme, nejde tu jen o nějakou přípravu na budoucí podmínky na pracovním trhu. Firmy, kde lidi mají prostor v rámci pracovní doby dělat na svých vlastních projektech a rozvíjet svoje myšlenky, jsou velmi úspěšné. Lidé jsou tam spokojení a dávají firmě víc, než kdyby jen plnily skvěle naplánované úkoly a plány. A to nemluvím jen o IT firmách! Tohle platí pro všechny.
A tak se pojďme každý pro sebe zamyslet: Lídři, dáváte svým lidem prostor, aby mohli sami tvořit a přispět vlastními nápady? Týme, využíváte prostor, který dostanete na vlastní angažovanost a nápady, nebo si odděláte svoje a jdete domů?
