Martiny blog

Budoucnost je R.U.R.

V 19. století, když se lidská civilizace pohnula o velký kus dopředu tím, že se hromadně začaly používat v průmyslu stroje nahrazující lidskou práci, řešili dělníci situaci tak, že stroje rozbíjeli. Jak budeme reagovat my, až se dozvíme, že naši práci pro příště bude dělat inteligentní humanoidní robot?

 

Ve vzduchu se vznáší otázka, co budou lidé dělat, až většinu práce převezmou roboti. Richard Fürich na tuto otázku hledá odpověď a zaměřuje se na změny požadavků na naše dovednosti. „Ve škole se stále většina dětí učí podle starých tradičních systémů. To, co nová doba bude ale vyžadovat, jsou kritické myšlení a kreativní řešení problémů. Uspějí lidé, kteří budou schopni vytvářet příležitosti a uplatňovat svůj potenciál, ne ti, kteří se pouze vezou…“ A co pro to můžeme udělat už dnes? „Dát lidem šanci tohle v práci uplatnit, ne být jen děladlem, ale nabídnout svůj potenciál a tím být výjimečný a užitečný.

 

Když se nad tím zamyslíme, nejde tu jen o nějakou přípravu na budoucí podmínky na pracovním trhu. Firmy, kde lidi mají prostor v rámci pracovní doby dělat na svých vlastních projektech a rozvíjet svoje myšlenky, jsou velmi úspěšné. Lidé jsou tam spokojení a dávají firmě víc, než kdyby jen plnily skvěle naplánované úkoly a plány. A to nemluvím jen o IT firmách! Tohle platí pro všechny.


A tak se pojďme každý pro sebe zamyslet: Lídři, dáváte svým lidem prostor, aby mohli sami tvořit a přispět vlastními nápady? Týme, využíváte prostor, který dostanete na vlastní angažovanost a nápady, nebo si odděláte svoje a jdete domů?