Your address will show here +12 34 56 78

Ráda bych se s vámi podělila o úplně čerstvé dojmy z ukončeného výcviku. Teď v květnu jsem ukončila dvouletý sebezkušenostní výcvik Terapie zážitkem. Není zvláštní, že si tohoto „papíru“ vážím víc, než svých vysokoškolských diplomů? Jsem opravdu šťastná za možnost takového způsobu vzdělávání. Smutné na tom je, že studium vysokých škol má do praxe podobného typu mnohdy velmi daleko.

Číst dále..
0

Další článek ze série – Jak to chodí u nás v Mise HERo.

Již před časem jsem psala, že se vzájemně učíme holakratickému způsobu fungování firmy. Nemáme tedy jednoho šéfa, ve vedení se střídáme v podobě duchovního lídra měsíce. Každý lídr má pak možnost při poradách posunout fungování naší organizace dál. Nejde nám tady o nějaké vytahování nebo směrování ostatních, že tak, jak to děláme my, je správně. Chceme ale ukázat cestu, možnosti, problémy a řešení, protože to jsou cenné zkušenosti a třeba to právě někdo z vás také řeší a další pohled mu může přijít vhod.

Číst dále..
0

Je obvyklé, že lidé, kteří spolu pracují v jedné firmě, se potkávají každý den. Mají své místo, své zvyky, svůj režim. Když děláme věci každý den stejně, mnohem rychleji padáme do určitých stereotypů. Abychom však něco mohli změnit, přicházet s nápady a získat nový pohled na věc, je potřeba vnést do stereotypu různé impulsy. I drobná změna může být zajímavá a obohatit váš den.

Číst dále..
0

Musím se vám přiznat, že jsem od dětství měla problém s autoritami a různými omezeními obecně. Dost možná to má co do činění s mou vodnářskou povahou. I kdyby to tak však bylo, tak co s tím? Jak s tím fungovat v životě? Když víte, že zdaleka ne každý dospělý je pro vás dostatečná autorita na to, abyste ho uposlechl.

Ano, někdy člověk prostě musí sklopit uši a na nějaký čas je schopný snést i to, co se mu nelíbí. Ale co pak?

Číst dále..
0

Už jsem několik dní zpět. Zpět v zemi, kde se mluví mým rodným jazykem, kde je v únoru kolem nuly a momentálně dost sněhu. Můžu vám říct, že to přistání do reality med zrovna moc nebyl. Nejen, že se člověk vyrovnává s časovým posunem 10 hodin, s teplotním rozdílem skoro 30 stupňů, s tím, že mu již nestačí šaty a žabky k tomu, aby vyšel ven… Ale jde hlavně o změnu, kterou vnímám kolem sebe.

Číst dále..
0

Jistě vás už někdy napadlo sepsat si předsevzetí. Ale co dál? Chvíle nadšení pustit se do cvičení či zdravé stravy, ale pak po pár týdnech či měsících nadšení mnohdy rychle upadá. Když přemýšlím, proč se to děje, říkám si, že možná chybí dlouhodobá motivace neboli nějaký konkrétní cíl.

Číst dále..
0

Když se řekne Vánoce, mnohé zřejmě napadne asociace jako je zima, sníh, vánoční stromek, ozdoby, svíčky, cukroví, dárky, jídlo, svařák… Někomu možná myšlenky zabrousí na témata, jako jsou rodina, příbuzní, návštěvy. A někdo se na tyto svátky dívá z pohledu stresu, spěchu, nutnosti dokončení všeho možného před koncem roku.

Číst dále..
0

Po šesti letech beru opět do ruky knihu Umělcova cesta od Julie Cameronové. Tenkrát to bylo období, kdy se mi v několika životních oblastech nedařilo. Vzpomínám si, jak mě tato kniha motivovala v tom nejlepším slova smyslu. Dnes je situace jiná a mně se (naštěstí) daří. I přesto stojí za to se do čtení pustit znovu. Na začátku bych ale asi hlavně měla vyjasnit, že tato publikace není jen pro ty, kteří se uměním zabývají profesně či amatérsky. Kniha je určena všem. Když tvrdím všem, tak myslím opravdu každého od manažerů až po ženy na mateřské dovolené. Jak autorka v úvodu knihy pojednává: „…jde o lidi, kteří se zajímají o umění vést tvůrčí život.“

Číst dále..
0